Historie

Základ tzv."Working Colley" tvořili zřejmě tato plemena středoněmecký kuli, skandinávský sobí špic a římský pracovní pes. Tato "working colley" společně ještě se setry je považována za jednoho z předků border kolie, také pointer měl patrně na border kolii svůj vliv od něj zřejmě border kolie zdědila své typiké vlastnosti - fixování pohledem a nízké držení těla při práci.

Vznik jména: "collie" se v británii používalo od pradávna pro označení ovčáckého psa. Pojmenování "border" vzniklo na začátku 20.st. borders - hranice (hraniční území mezi Anglií a Skotskem). Jméno na dokladech ISDS se začalo používat až v r.1946.

Uznání plemene: border kolie se registrují již od konce 19.st, ale teprve až r. 1976 toto plemeno oficiálně uznaly velké kynologické organizace. Byl vytvořen tzv. standard plemene vzorem pro něj byl  asi nejznámější  pes border kolie "Old Hemp" narozený v r. 1893.

To že vytvoření standardu tedy žádoucích vnějších znaků trvalo tak dlouho, bylo způsobeno převážně tím, že ISDS se zabývala pouze pracovními border koliemi a přitažlivý zevnějšek pracovního psa byl považován za podružnost. ISDS došla k názoru, že pracovnímu psu by plemenný standard neprospěl. (tzn. jakmile by se stanovili požadavky týkající se zevnějšku, hrozilo by, že se chovatelé zaměří pouze na exteriérové kvality na úkor těch pracovních). Odpůrci uznání border kolie byli prozíraví a měli pravdu, protože již během několika desetiletí od uznání  se v rámci plemene objevilo několik různých linií. Vedle pracovní border kolie existuje také typ, jež se chová především pro svůj krásný vzhled. Nejrůznější chovatelé dokazují, že je možné spojit jak krásu tak pracovní schopnosti v jednom typu , o to se zasazuje i většina chovatelských klubů.

Zdroj: kniha Esther Verhoef-Verhallen - Border kolie  (výtah)

Plemenný standard

Země původu: Velká Británie
Datum publikace platného originálního standardu: 24.6.1987
Použití: Ovčácký pes
Klasifikace FCI: Skupina 1. - Psi ovčáci a honáčtí (kromě psů švýcarských salašnických), Sekce 1 Ovčáci, s pracovní zkouškou
Celkový vzhled: Pes dobrých proporcí a ladných rysů ukazujících kvalitu, půvab a dokonalou vyváženost, které ve spojení s dostatečnou tělesnou stavbou demonstrují jeho výkonnost. Sklon k robusnosti i k přílišné lehkosti je nežádoucí.
Důležité proporce: Délka čenichu a mozkovny je přibližně stejná. Délka děla je mírně větší, než je výška v kohoutku.
Povaha: Vytrvalý ovčácký pes k tvrdé práci u stáda, výborně ovladatelný. Živý, pozorný, poslušný a inteligentní. \nesmí být ani nervózní ani agresivní.
Hlava: Mozkovna: Lebka: Dosti široká, týlní hrbol nevýrazný. Stop: velmi výrazný.
          Lícní část: Nos: Nos černý u hnědých a čokoládově zbarvených jedinců smí být hnědý, u Modrých psů by měl být břidlicové barvy. Dobře vyvinuté nosní dírky. Čenich: Čenich se směrem k nosu zužuje, je středně krátký a silný.Čelisti/zuby: Silné zuby a čelisti s dokonalým pravidelným a úplným nůžkovým skusem. To znamená, že řezáky horní čelisti těsně přesahují řezáky spodní čelisti. přičemž jsou vsazeny kolmo do čelisti. Líce: Líce nejsou ani plné, ani zaoblené. Oči: posazené daleko od sebe, oválného tvaru, středně velké. Barva hnědá, jen u merle zbarvených psů mohou být jedno nebo obě oči zcela, nebo částečně modré. Jemný, bystrý, pozorný a inteligentní výraz. Uši: středně velké a středně silné, nasazené dostatečně daleko od sebe. Jsou neseny vztyčené nebo polovztyčené. Při naslouchání jsou výrazně pohyblivé.
Krk: Dobré délky, silný a svalnatý, mírně klenutý a rozšiřující se směrem k lopatkám.
Trup: Atletický vhled. Mírně delší, než je výška v kohoutku. Bedra: Široká a svalnatá, ne však vystouplá. Hrudník: Hluboký a poměrně široký s dobře klenutými žebry.
Ocas: Středně dlouhý, svým posledním obratlem dosahující minimálně k hleznu. Je nízko nasazený, dobře osrstěný, směrem ke špičce se stáčí vzhůru a doplňuje tak ladnou linii a vyváženost psa. Při vzrušení může být vztyčen, nikdy však není nesen nad hřbetem.
Končetiny: Přední část těla: Hrudní končetiny jsou při pohledu zpředu rovnoběžné. Kosti jsou pevné, ne však mohutné. Lopatky: Uloženy vzad. Lokty:Přiléhají k tělu. Zápěstí: Při pohledu z boku mírně šikmé. Přední tlapky: Oválného tvaru s vysokými polštářky, pevné a dobře stavěné Prsty klenuté a těsně navzájem přiléhající. Drápky krátké a silné.
Zadní část těla: Široká a svalnatá v profilu ladně přecházející k nasazení ocasu. Stehna: dlouhá, silná a svalnatá. Kolena: Dobře zaúhlená. Hlezení kloub: Pevný, hluboce uložený. Zápěstí: Od hlezna k zemi jsou zadní nohy stavěny z pevných při pohledu zezadu rovnoběžných kostí. Zadní tlapky: Oválného tvaru s vysokými polštářky, pevné a dobře stavěné. Prsty klenuté a těsně navzájem přiléhající. Drápky krátké a silné.
Chůze/pohyb: Volný, plynulý a neúnavný. Nízko zvedané tlapky vzbuzují dojem, že je pes schopen pohybovat se nenápadně a velmi rychle.
Srst: Osrstění: Dvě varianty: Středně dlouhé a Krátké. U obou variant je krycí srst hustá a střední textury s měkkou a hustou podsadou, která vytváří výbornou ochranu proti povětrnostním vlivům. U středně dlouhé varianty vytváří bohatá srst hřívu, kalhotky a prapor. V obličejové části, na uších, na hrudních končetinách (s výjimkou praporců) a na pánevních končetinách od hlezen k zemi má být srst krátká a hladká.
Barva: Dovoleno je množství barev, přičemž nikdy nesmí převládat bílá.
Výška a váha: Ideální výška v kohoutku: psi 53cm (21 palců), feny o něco méně.
Vady: Každá odchylka od výše uvedených požadavků musí být považována za vadu a posouzení její závažnosti musí být přímo úměrné stupni odchylky, jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa a na jeho schopnost vykonávat jeho tradiční práci.
Vyřazující vady: Agresivní nebo příliš bázlivý. Z chovu má být vyřazen každý pes, který zřetelně vykazuje abnormality fyzické nebo v chování.
Poznámka: Psi mají mít dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.

Plemenný standard zdroj www.bcccz.cz

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz